poslední aktualizace: 13.8.2007 - fotogalerie 2007
Nové Město pod Smrkem - po modré značce na Smrk (7km) - kousek za městem odbočka k prameni novoměstské kyselky (zděná stavba, s možností přespání tak dvou osob, ale asi jen ve stavu nejvyšší nouze) - rozhledna na Smrku volně přístupná, pod ní otevřená útulna se stoly a lavicemi (snad to tam nikdo v brzské době neponičí, aby ji nezačali zamykat) - Nebeský žebřík - po červené značce na Předěl - omylem uhýbáme po neznačené cestě, která zprava obchází Zelený kámen (usínáme s výhledem na západ slunce nad Jizerou a budíme se do východu slunce nad Sněžkou) - vracíme se na cestu, která se opět napojuje na zelenou značku - Pytlácké kameny - Jelení stráň - Jizerka - po žluté značce na Protrženou přehradu (nocleh kousek nad ní na křižovatce lesních cest) - od přehrady cestou podél Bílé Desné do Desné na vlak
V Novém Městě nebylo po sněhu ani památky, skoro jsme začali přemítat proč s sebou vlastně taháme stan, o návlecích nemluvě. Teprve v závěrečném úseku táhlého stoupání na Smrk se začíná objevovat zledovatělý sníh, vrcholek už je pokrytý souvislou vrstvou. Pak už sněhu jen přibývá. Naštěstí i přes slunečné počasí zůstává pevný, takže se přesunujeme poměrně rychle. Vlastně až v sobotu, v okruhu tak kilometr na každou stranu od Pytláckých kamenů se začínáme bořit a vytahujeme návleky.
Asfaltové cesty, letně téměř neschůdné se v zimě mění v příjemné turistické trasy (teda pokud se zrovna neboříme po kolena :o) Od Jizerky jsou upravené běžecké trasy, po kterých se díky udusání strojem spojeném s mrazivým počasím šlape jedna radost. Kolem Protržené přehrady jsou zase cesty projeté lesními stroji, takže ani v jejich kolejích se příliš neboříme.
První nocleh volíme u Zeleného kamene - vrcholové skalisko s nádherným rozhledem do Jizerek i Krkonoš, díky sněhu nemáme problém s hledáním místa na stan. Druhou noc spíme kousek před Protrženou přehradou, sněhu je tu stejně jako na vrcholech, bohužel ledová krusta je dost slabá a pod ní leží nesešlapatelný suchý sníh. Připadáme si jako bychom se pokoušeli zahrabat stan do písečné duny.
Díky inverzi je tu mnohem chladněji a lezavěji než na hřebenech a v nedělním ránu naposledy vidíme vysoko nad hlavou zbytky modrého nebe. Po pár dalších výškových metrech směrem dolů zůstávají slunečné a prohřáté vrcholky Jizerských hor jenom v našich vzpomínkách.
doporučená zastávka Penzion Sklárna v Jizerce - oku lahodící kamenná budova, původně skutečně sklárna někdy z let kolem roku 1860 - příjemná obsluha, která nás vítala tak, že jsme si připadali jak VIP hosté, neustále se nás chodila ptát jestli nám něco nechybí a jestli nám chutná :o) K tomu mírné ceny, což je kombinace skoro neuvěřitelná. Z restaurace je přes prosklené okno průhled do vysoké haly (zřejmě už bývalé) jízdárny. Teď je na jedné straně obrovský krb a na druhé parkují zemědělské stroje. Ale i tak to byl obrázek, kvůli kterému se mi tenhle podnik zalíbil ještě víc. I kdy bůhví jak to tady bude vypadat příští rok, protože penzion prý po čtrnácti letech dostává nové majitele. Tak snad nedopadne jako sousední Panský dvůr, kde mají sice nadstandartní apartmány, ale za cenu 2000 Kč/noc. No neberte to :o)
poslední aktualizace: 13.8.2007 - fotogalerie 2007